Mariánské Lázně
Mariánské Lázně a jejich obnovená dostihová premiéra
85.výročí slaví v letošním roce areál v Mariánských Lázních,který byl původně postaven jako klusácké závodiště,ale do podvědomí lidí se zapsal jako stadion na plochou dráhu.
První klusácké dostihy se na ní odehrály podle pramenů 2.července roku 1922, když výstavba tohoto stadionu trvala pouhých pár měsíců. Tato dostihová dráha měla velký význam pro majitele klusáckých koní, kteří se dostihů se svými koňmi z celé republiky v hojném počtu pravidelně zúčastňovali. Poslední dochované zprávy o dostihovém provozu té doby končí rokem 1929.
Další zmínka o „Mariánkách“ pochází až z poválečných let, kdy se tehdy již téměř zlikvidovaný sport pomalu dostává „na nohy“. Asi už jen opravdoví pamětníci si budou pamatovat jména koní, nám ostatním pak trochu něco říká jen slavný Ajax, jehož jméno na památku dlouho figurovalo v názvech dostihů. Padesátá léta přinesla vzestup klusáckých dostihů i v Mariánských Lázních, kde se v roce
Areál v Mariánských Lázních přivítal opět klusáky až v roce 1989, kdy bylo na tamním závodišti uspořádáno celkem šest dostihových dnů, v rámci kterých klusáci absolvovali 42 dostihů. V tomto roce navštívila Mariánské Lázně nejen tehdejší kompletní jezdecká špička, jako byl Jindřich Lajner, Josef Nehasil, Miroslav Grégr, Jan Demele, Josef Kotouč a další, ale také koňské hvězdy jako Perla, Liza nebo Apaš. Zdejší dráha byla považována za velmi rychlou v bývalém Československu a mnoho koní si na ní vylepšilo svá osobní maxima. Posledním vítězem zdejšího kilometrového oválu se stal Josef Kotouč s tekovskou klisnou Lokál.
Uběhlo dalších 18 let a Mariánské Lázně budou mít u příležitosti tohoto kulatého výročí zdejší dráhy opět možnost uslyšet klapot koňských kopyt. Cesta ke znovuotevření dostihového provozu není dnes ale vůbec jednoduchá, protože areál patří několika vlastnickým autoritám. Navíc v místech, kde dříve stály stáje, je nyní cítit spíše pach benzínu, protože koňské ržání vystřídal řev motorů. Zanedbatelný není ani ekonomický tlak, který na stranu druhou provází tento sport odjakživa. Nutno však podotknout, že všem těmto subjektům patří dík za ochotu a spolupráci při obnovení kdysi tak slavné a úspěšné tradice.
Mezi devatenácti jezdci, kteří zde před osmnácti lety okusili pocit vítězství, byl i tenkrát začínající mladík, dnes zralý jezdec a šampion Jindřich Klaubenschalk, který dnes sám do Mariánských Lázní vysílá svou současnou hvězdu, v Čechách zatím neporaženého hřebce Västerbo Today, aby se spolu s dalšími zástupci naší elitní třídy pokusil atakovat stávající český klusácký rekord hodnoty 1:13,5. Na zdejší dráze se běhá opačným směrem než na ovále ve Velké Chuchli, což je pro koně přirozenější a vzhledem k proslulé kvalitě zdejší dráhy se posun vpřed přímo nabízí.
Poděkování patří na závěr všem dostihovým příznivcům, kterým klusáci nejsou lhostejní a podpoří je zde svou přítomností jak v roli diváků, tak především v roli samotných aktérů. Účast na této obnovené premiéře je přeci ta nejzákladnější, ale nejdůležitější pomoc, kterou si tento sport od svých členů žádá.
autor : Alena Čemusová
Další zajímavé informace najdete na stránkách:
-
-
fotografie z roku 1989 (archiv Alet)
Alténa - Jindřich Klaubenschalk