Díl druhý: Bijte Lomana! ...aneb Vivat Salieri

autor: Alena Čemusová

15. 1. 2010

Některými jedinci osočovanou postavou zejména poslední části dostihové sezony je kontroverzní osoba „českého Holanďana“ Alle Lomana. To vede k zamyšlení, proč tomu tak je a vezmeme to hezky pěkně od „podlahy“…

Jen těžko pochopitelný je fakt, co se s naší společností stalo - možná je to důsledek špatně pochopené demokracie či v některých případech absence morálních vlastností, dost možná i psychická újma v souvislosti s nabytými hmotnými statky nebo naopak jejich absolutní nedostatek, ješitnost či prostá závist. Snad z těchto důvodů je většinou trnem v oku ten, kdo má úspěch.

Dodnes mám v živé paměti slavnou éru Orlíka a tehdy diskutovanou osobu nováčka Jaromíra Kotáska. Tenkrát to byl on, kdo byl díky Orlíkovi nepohodlný, ale měl štěstí, že má klidnou povahu a vyhýbá se prudkým reakcím. Vymýšlení restrikcí proti importovaným koním, kterými v té době disponoval hlavně Jaromír (důsledky těchto omezení přetrvávají dodnes), doporučení různého nejmenovaného charakteru, co se jeho holandských koní a jejich výkonnosti týká, Orlíkův trest, na to už asi mnozí nejspíš zapomněli, protože teď mají novou oběť. Jmenuje se Alle Loman.

Abych byla spravedlivá, musím přiznat, že jsem rovněž patřila mezi většinu ostatních, kteří měli výhrady vůči Alle Lomanovi v jeho začátcích v ČR. Proč vlastně? No, je to naprosto jednoduché. Protože jsem ho osobně neznala, měla jsem možnost poslouchat jen tu „šuškandu“ kolem a byla jsem svědkem některých jeho pokusů o sjednání nápravy nesolidních rozhodnutí, o které jsem se nezajímala, protože se mě to netýkalo. Každý totiž vidí jen to, co chce nebo potřebuje. Dnes mě tento postoj zpětně mrzí a už také vím, že soudit budu každého jen na základě vlastních zkušeností, protože nikdo neví, co ho v životě potká a na co či koho narazí. Životní osudy jsou nepředvídatelné a mě, ač bych to vůbec nečekala, kroky zavedly přímo do „jámy lvové“. Osud ví, proč se tak stalo, ocitla jsem se přímo ve stáji kontroverzního Alle Lomana. Měla jsem možnost poznat ho osobně a dostalo se mi cti v jeho stáji jezdit. Rázem některé záležitosti nabraly zcela odlišný charakter a já jsem brzy zjistila, proč se některé věci dějí tak, jak se dějí.

Alle Loman je velice impulsivní člověk a někdy možná zbrkle podléhá negativním emocím, ale má dobré srdce a není lakomý. O svůj tým se vždycky postará. Jen někdy trochu netradičně hájí pravdu nebo křivdu, o které je přesvědčen. A že vskutku je co hájit. Já se vůbec nedivím, že občas prostě "vybouchne" a vůbec netvrdím, že vždycky se vším souhlasím, ale dokážu to pochopit.

Alle Loman má dobré koně a umí je do dostihů připravit, takže pak může slavit úspěchy, což mnohým lidem leží v žaludku. Navíc se nebojí říct nahlas co si myslí, a tak přestupky, které se u jiných přehlíží, se Lomanovi prostě nepromíjí. A když si někdo není schopen přiznat vlastní neschopnost, tak pustí do světa hlášky, že jeho koně jsou zdopovaní, protože mu jeho úspěchy jednoduše závidí. Vůbec přitom nevadí, že všechny dopingové testy Alleho koní jsou negativní. Tak se ze vzteku vypálená hláška pojme jako zaručená zpráva, proti které se lze jen těžko bránit. A veřejnost ji bez jakýchkoliv výhrad přijme - nepátrat je přeci snazší. Nebudu nikomu nic vymlouvat, protože to nemá smysl. Osobně si vážím toho, že jsem s Alle Lomanem mohla spolupracovat, což o všech tvrdit nemohu.

Dnes je to Loman, kdo se ocitl v roli nechtěného „psance“. Copak to jen provedl – zločin nebo je to jen pouhá záminka? Já to vidím tak, že jen udělal něco, co jsme chtěli a možná měli udělat daleko dříve všichni – nakopat jednoho pána do zadku. Tento Alleho pokus byl spíše úsměvnou záležitostí pro pobavení publika, než hříchem, který se ale někomu náramně hodil „do krámu“. Absurdní trest, který za něj Loman vyfasoval, nemá nikde v žádné historii obdoby – pokuta 50.000 korun a podmínka na rok? Vydíráme sami sebe a tlačíme jeden druhého ke zdi nesmyslnými požadavky. Dobře se na to mnohým kouká, pokud se nejedná o ně – ale není všem dnům konec, to nikomu nedochází? Vyprovokovat následně problém, který dostihová komise záměrně v tomto případě nevidí, to už byla jen prkotina, účel přeci světí prostředky. A máme ho!

Bravo mistři, to jste teda fakt kabrňáci. Možná je na místě otázka: kdo je vlastně žádoucí nebo co vlastně smí Ti ostatní? Ten kdo neumí nic, držet ústa a krok, dělat jen potřebné křoví bez kterého to nejde? To Vás fakt baví? To jste fakt takoví ubožáci, kteří nemají na kvalitní konkurenci? Vítězit nad slabšími jedinci a za pomoci neférových záležitostí já osobně považuji za děsnou ostudu a vážím si toho, že jsem před lety mohla jezdit mezi skutečnými esy naší dostihové scény, od kterých jsem se hodně naučila. Nešetřili mě a já jsem jim za to moc vděčná.

Na závěr chci jenom říct:

Včera to byl Kotásek s Orlíkem, dnes je to Loman, kdo to bude zítra?...

Když pánové nedokážete víc, než křičet "Vivat Salieri", tak si klidně "bijte" Lomana, on se stejně neztratí a Vy nikdy nebudete větší. A hlavně nezapomeňte, že hozený bumerang se k Vám jednoho dne vrátí – tak pozor na klobouky!

Alena Čemusová