Jdi na obsah Jdi na menu
 


Start sezóny se opět odkládá...

Vážení příznivci klusáckého sportu,

/i když si pod tímto termínem již nedokáži nic konkrétního představit/

 Po velmi krátké euforii, či krátce trvající dostihové horečce kdy se denně mluvilo ve všech stájích o 16.červnu jako o reálném zahájení sezóny v Chuchli, přišlo po středečním jednání s ČKA opět vystřízlivění  a utvrzení se v názoru, že tato organizace je naprosto objektivně balvanem na cestě k resuscitaci dostihového dění. Nestranný a nezainteresovaný pozorovatel tohoto jednání by se pobavil, protože o domluvu se pokoušely dvě skupiny, z nichž každá mluvila o něčem zcela odlišném. Čeklus se snažil všemi prostředky prosadit 16.červen jako start alespoň deseti dostihových dnů, zatímco ČKA nepřetržitě hovoří o svých existenčních starostech spojených se státními kontrolami, insolventním řízením a šikaně ze strany Čeklusu, které jí brání při setrvání ve svých funkcích. Přitom závazky vůči dlužníkům uhradit nehodlá a pouze bezpočtukrát opakovaně prohlašuje, že nejsou oprávněné.

Nadále trvá i stav, že ČKA odmítá jakoukoli sebereflexi, změnu rétoriky či postojů, nemluvě o ideálním řešení pro všechny majitele, že vedení opustí svoje pozice z toho prostého důvodu, že nemá co nabídnout. VV ČKA se chová jako štáb německé armády v roce 46. Ničeho nelituje, nikde nepochybila a stanovuje připomínky k následným událostem, přestože po ní zůstala spálená země, zpustošené, poloprázdné stáje a koňská genocida.

Rok trvající stav, který nyní ústí do druhé sezóny bez dostihů není pro tuto partu důvodem odejít a už se neukazovat. Celá věc spojena s bezpočtem jednání a korespondence mě vysiluje a unavuje. Na druhou stranu mě přitahuje svojí bizarností, protože s ničím podobným jsem se dosud nesetkal. Vidím to jako poměrně vzácnou sociologickou studii. Všechny stáje, jak se můžeme přesvědčit na internetu, pomalu vyprodávají koně a to ať stojí na té či oné straně, nikomu to nevadí, nikdo neprotestuje. Co vydrží společnost jako celek či malý zájmový spolek jako v našem případě? Čeká nás pozvolné odúmrtí, jehož proces úspěšně pokračuje nebo se dobereme bodu, kdy dosud mlčící aktéři této katarse vstanou a nakopou zodpovědným prdel.

Když mi bylo asi deset let, měl jsem první záchvat a chtěl mít svého koně nebo alespoň chodit na jízdárnu. Tuto mojí snahu matka rázně zamítla s tím, že u koní jsou samí primitivové. Neposlechl jsem a o dalších zhruba dvacet pět let později jsem se přesvědčil, že měla pravdu. Namísto toho, aby všichni, kteří vydávají většinu svých peněz za provoz svých stájí a nákladný trénink koní, kteří posléze nemají kde běhat, hnali k zodpovědnosti organizaci, která se tváří, že se současným stavem nemá nic společného, tak svoje koně rozprodávají a mlčí.

Závěrem mé krátké přítomnosti na jednání, krátké proto, že jsem jej předčasně opustil, neboť mě uráží neustále nabízet možnosti řešení někomu, kdo o ně nestojí, jsem dostal od pana Vávry otázku: “Co jsem pro to udělal.“ Divím se panu Vávrovi, že váží tak dlouhou cestu na jednání, na němž nedává pozor. Odpověď na tuto otázku tedy zní: „Vážený pane Vávro, zastupuji skupinu lidí, která nepřetržitě pracuje a tedy i já jsem udělal to, že jsem na jednání přinesl možnost finančního krytí, dohodu s TMM a termín 16.6.2013. Vám se divím, že se účastníte jednání v takovém duchu, abyste příště do Prahy jel zase bez koní“.
Krátce přede mnou jednání opustil i J.Balcar ze stejných důvodů jako já a to se slovy, že pokud jeho nabídka protistranu nezajímá, je zbytečné, aby setrvával a dovede si představit  posezení v příjemnější společnosti. Na rozdíl ode mne si zachoval dekorum a odešel s úsměvem na rtu.

Po tisící a prvé se ubezpečujeme, že jednat je naivní akt z naší strany. Opakuji, že ČKA je balvan na cestě kupředu a napneme všechny síly, abychom jej z cesty odstranili. Opakuji, že naší výhodou je, že na rozdíl od představitelů ČKA není naší motivací moc a funkce! Opakuji, že naší motivací a cílem jsou pouze dostihy v Chuchli, a protože naše cíle jsou malé, jasné a pevně vymezené máme dvojitou výhodu. Opakuji, že stále platí, že naše aktivita není naším koníčkem a jsme připraveni zmizet ze scény, pokud ČKA zrealizuje standardní sezónu v Chuchli tak, jak jsme ji znali do roku 2011. Pokud budeme tamtéž sedět v sulce, je nám zcela jedno, kdo je u vesla. A to je jádrem problému. Kdo si hraje, nezlobí.
ČKA má dokonce tu drzost prezentovat názor, že pokud by nebylo insolvence, už by se běhalo v Chuchli. Insolvence není vztah mezi Čeklusem a ČKA, nýbrž mezi věřiteli a povinnými a loňského roku žádná insolvence nebyla a běhalo se v rokli. Věc je prostá, až ČKA vypořádá svoje závazky, nebude insolvence. A až k tomuto dojde, pak jsem zvědav, za co se bude běhat.

ČKA namísto toho, aby na opakované výzvy bez prodlení zrušila importní poplatky, jež jsou v rozporu se zákonem, se cítí dotčena, že se proti tomuto stavu někdo ozve. Opět vstřícnost  směrem k rozvoji až na posledním místě. Nedokáži si odpovědět na otázku, co je zásadního v současné situaci trvat na něčem podobném.
Napadá mě příklad z mého nejbližšího okolí. Dva přátelé, kteří navštěvují klusácké dostihy, nikoli neinteligentní lidé, primář nemocnice a filmový architekt, měli, zdůrazňuji minulý čas, zájem o nákup kvalitního klusáka ze zahraničí, ovšem až do okamžiku, než se dozvěděli o výši importního poplatku a aniž by znali představitele ČKA, tedy nic osobního, s pobavením pouze řekli, ať si taková banda zlodějů nechá zajít chuť. Každý, kdo je dnes ochoten utratit pětikorunu za nesmysl, jako je klusák, by měl od ČKA obdržet bonbonieru a nikoli výsměch v podobě importního poplatku.

Dlouhodobé přihlášky? Zřejmě jste zapomněli ve vašem kulturním středisku podepsat petici “Proti šmejdům“, která se nutně musí vztahovat na naší problematiku. Platíme horentní zálohy na něco co prodejce - ČKA nemůže nikdy splnit.

Podobná situace je se „seznamem dlužníků“. Namísto toho, aby ČKA tuto věc vůbec nezmiňovala, zejména u registračních poplatků za poslední neexistující sezóny, by se ČKA měla všem omluvit, což ji dodnes nenapadlo. ČKA nám dodnes dluží hodně peněz za promrhané prostředky spojené s přípravou koní, již na druhou dostihovou sezónu.

Ještě to vydržíme? Dál budeme cpát peníze do nesmyslné organizace, pro kterou je jediným zájmem škodit koním, a nám, kteří je živíme a jsme nuceni se dělit o peníze na krmení s našimi škůdci, anebo, a to je druhá možnost, hned plně podpoříme kohokoliv, kdo nám pomůže formou dostihů zúročit naše snažení a navrátit naší práci smysl?

 

A co na to Mirek Dušín?………………a taky Jirka Svoboda.

 

 

                                                                              Mates